VeKa

je společenství asi 30 mladých lidí, kteří svým zpěvem a hudbou chválí Boha. Často pořádají různé koncerty a doprovázejí setkání mládeže.

Letní soustředění na Vesmíru

Napsáno 22.01.2007 17:24:00

i „Tak trochu zatoulaný příspěvek“ /i

img images/clanky/mar­ket_wajsarova­.jpg /img Chtěla bych se s vámi podělit o zážitky, dojmy a prostě jak asi vypadal ten srpnový týden na Vesmíru, kam jsme se postupně sjížděli, abychom se ještě o trochu více zdokonalili, mohli se připravit na vyvrcholení celého týdne-narozeniny otce Pavla a jeho rozloučení s Vesmírem- a také, abychom si spolu užili jeden prázdninový týden…Nejdřív se ale omlouvám, že to asi nebude přesně tak jak vypadal každý den, co bylo k obědu atd. Tento zápis totiž píšu asi s 5 měsíčním zpožděním…

V neděli jsme se začali pomalu sjíždět. Asi v 17:00 byl takový ’putovní růženec‘, ale tam zatím Veka byla jen v opravdu komorním složení a samozřejmě i týmáci. Před večeří i po večeři se hrál volejbal a většinou kluci fotbal. Okolo 21.00 jsme se sešli v kostele sv. Matoušek motlitbě, abychom zahájili ten celý náročný týden. No a pak? Já jsem si sice řekla, že půjdu spát, ale znáte to? – člověk se zapovídá a je najednou po půlnoci…a takhle, si myslím, to bylo skoro u každého.:)

Následující den vypadal (co se týče takového toho denního pořádku) jako skoro každý jiný den na Vesmíru. Tedy o půl osmé budíček, snídaně, slůvko na den, o půl jedné oběd, mše svatá, večeře, večerní program a večerka kolem té půlnoci…

Začátek týdne byl sice tak trochu jiný než se předpokládalo V pondělí dopoledne jsme toho ještě moc nenazkoušeli- vypomáhali jsme v kuchyni, vyklízeli vesmírné audio studio a někteří předělávali krbovku zavěšováním různě barevných dek na strop. To víte, nějaké to „odzvučnění“ být musí.Takže nejvíc dek se použilo ¨na Kubu¨, kterému tam vznikl krásný zelený salonek..:)

Odpoledne jsme se začali tak trochu rozezpívávat a najednou už byla večeře-uteklo to jako voda. Pořádně jsme se najedli a šli se projít za Matouše. No ale někdo vzal s sebou „fotbalák“ a procházka se rázem změnila ve fotbalový zápas, u kterého nechyběly i fanynky se slámou v ruce, které tam všude bylo požehnaně. Takhle pěkně fotbalově a myslím si, že i v dost dobré atmosféře skončil 1.den.

Druhý den jsme se probudili do deštivého dne, takže se nám(teda alespoň nám holkám)nechtělo vstávat… Po snídani jsme se rozdělili do skupinek a postupně jsme obcházeli Jirku, Terezku a Filipa, kteří nás učili, jak se správně nadechovat, dýchat do břicha, správný výraz apod (takový seriálek hlasové výchovy). Když asi o půl třetí skončila zasloužená a samozřejmě všemi vítaná odpolední siesta, začalo se zkoušet sice oproti dopoledni dohromady, ale přece jen odděleně. Sbor cvičil nové písničky třeba jako Ježíš je má skála, která se pak stala pilotní písní našeho podzimního turné, a kapela vymýšlela aranže k těmto písničkám. Navečer-pozor,pozor!-nám přibyl další Vekáč- baskytarista a to Dan Marek, bývalý týmák na Vesmíru. A hned nás bylo zase o jednoho víc.:) Večer jsme se všichni sešli na holčičí půdě, abychom jsme tu společně poděkovali, poprosili Pánu.

Ranní vstávání, snídaně, slovo na den… I dnešek-tedy středa začal jako ostatní dny. Akorát dnes jsme začali zkoušet dohromady. Zkoušelo se s menšími přestávkami před obědem, po obědě, po večeři… Ne tak, aby to zase nevypadalo, že zkoušíme od svítání do svítání?. Mezitím jsme se šli projít třeba do lesa, kde to skončilo pořádnou šiškovanou nebo jsme hráli volejbal, nohejbal, fotbal atd. No prostě jsme si užívali léta, i když bylo trochu deštivo. Velmi oblíbeným (teda hlavně u holek) se stalo pletení náramků. To jsme i při zkouškách seděli a motali jsme a motali jsme a motali…?

Čtvrtek! Na Vesmír začínají postupně přijíždět lidi, kteří chtějí nějak pomoci při přípravách na sobotu. Jinak jsme vlastně byli na Vesmíru s pár rodinami a samozřejmě s týmáky. Večer ještě byla taková druhá menší večeře- udělal se společný táborák a kdo chtěl, tak si opekl housku, rohlík nebo chleba. U toho se zpívalo a trochu se povídalo o tom, jak to asi zhruba bude probíhat v tu sobotu. Přece jen někteří už u ohně usínali, takže jsme byli celkem rychle ve svých spacácích…

V pátek jsme skoro celý den nahrávali písničku pro otce Pavla. Tuto píseň jsme mu dali spolu s dalšími jako dárek k narozeninám a zároveň poděkování. Jednalo se o písničku Přijď království tvé. Tu nejdřív nahrávali nástroje a pak teprve sbor. Večer, když už jsme byli všichni byli docela unavení, tak jsme zkoušeli píseň Tak zvednem se a jedem, při které jsme se nejenom my dobře vyřádili. Dokonce si pak i Filip rozdělal svůj culík? Potom, co jsme se trochu „zklidnili“ jsme se sešli v krbovce. Zhodnotili jsme předcházející dny a taky nám Soptík a Klára Matysková řekli, že odcházejí z Veky…Když jsme vyšli z krbovky, zdálo se mi najednou všude strašně moc lidí-však za ten večer přijely úplné davy lidí…?

V sobotu ráno byly přípravy v plném proudu co se týče třeba technické skupinky, lidí v kuchyni. My jsme během dopoledne přesunuli veškerou aparaturu do kostela sv. Matouše. Tam na nás čekala taková dvě překvapení: podium přímo pro nás a po hodně dlouhé době zavedené umělé osvětlení… Takže pak následovala ještě poslední zkouška a „dozvučování.“ Asi kolem 14:00 začal program. Všichni, a že nás prý bylo přes dvě stovky, se přesunuli do kostela sv. Matouše. Režie už měla připravené různé scénky ze života otce Pavla formou soutěže, my jsme to „prokládali“ různými písničkami. V 17:00 jsme slavili mši sv. Přijeli i lidé jako biskupové Josef Kajnek i Karel Otčenášek…

Po mši sv. už byla před budovou Vesmíru připravená přímo velkolepá hostina. Nejdřív se připíjelo na otce Pavla a pak už se popíjelo, jedlo a hodovalo…Pak se šlo ještě znovu do „Matouše“, kde jsme pak byli až někde do jedné v noci. Nejdřív byl ještě program a pak se postupně chodilo přát a děkovat otci Pavlovi, ale i Tomáši Hofmanovi, který po něm přebíral místo na Vesmíru. Asi v jedenáct začala adorace se zpěvy s Taizé. Pak jsme ale dali naši novou pohybovou píseň Budem ako strom a tou se naše publikum jak se říká rozjelo a my jsme tím pádem neustále přidávali a přidávali až do té jedné. To už jsme všichni byli v takovém tom stavu totální únavy. Ale přece jenom jsme se ještě sešli na pozvání otce Pavla v týmu, abychom si navzájem popovídali, popřáli si…Pak už byl takový individuální program. Ale většina se přece jen po nějakém tom popovídání s různými lidmi, popřání si Dobrou noc odebrala ke spánku.

Další den byla neděle, takže se šlo ráno do Deštného do kostela a pak kdo ještě neodjel domu, šel spát, protože jsme všici byli úplně maximálně unavení…?

Ale myslím si, že jsme všichni odjeli docela spokojení- já teda jo a na tenhle srpnový týden budu ještě hodně dlouho vzpomínat…?



Sdílet dál...

     

Pro členy

Jsi člen kapely? Přihlaš se, diskutuj, zjisti, co je nového i v interní sekci! Doufám, že jsi svoje heslo nezapomněl?!

Napiš nám!

Hrozně rádi dostáváme vzkazy - napiš nám! Přijmeme kritiku či chválu - i pozdrav nás potěší...

...a

jsem vekácká ovečka. Všude s VeKou jezdím, zpívám s nima na koncertech, jsem jednou z nich! Beze mě by se to ani neobéééšlo! Dost často mám k něčemu komentář, ráda se směju, bečím a budu tvým průvodcem po tomhle webu. Vítej!

...první...
...druhý...
vás tady je!

TOPlist